Ve znamení kříže a draka

Znovu, tentokrát v Locus – to nejlepší z fantasy a science fiction

str. 150:

“Smyslem života je žít, vzdorovat smrti, možná i odporovat entropii.”

str. 151:

“Vidíme vesmír takový, jaký je, otče Damiene, každá holá pravda je však krutá. Právě my, kteří věříme v život a ceníme si ho nade vše, víme, že jakmile zemřeme, nebude nic, jenom věčná prázdnota, temnota, neexistence. Lidskému žití chybí záměr, je bez poezie, beze smyslu…Vesmír je odsouzen k zániku, je pomíjivý, bezcitný.”

George R. R. Martin: Ve znamení kříže a draka
Locus – to nejlepší z fantasy a science fiction

Výňatky z Rozšíření bitevního pole

Náhodně nalezeny ve skříni. Zapsáno pravděpodobně během druhého čtení, někdy v roce 2008.

str. 12-13:

“Popravdě řečeno vás však nic nemůže zachránit před stále častějšími chvílemi, kdy vás pocity naprosté samoty, univerzální prázdnoty a tušení bolestného a definitivního krachu vaší existence vrhají do stavu skutečného utrpení.
A přitom se vám stále nechce umřít.”

str. 49:

“Žil jsem tak málo, že mám tendenci si myslet, že nikdy nezemřu; zdá se být neuvěřitelné, že lidský život obsahuje tak málo; a přesto doufáme, že se dříve či později něco stane. Hluboký omyl. Život může být klidně zároveň prázdný a krátký. Dny líně plynou, aniž za sebou zanechají stopu či vzpomínku; až jednou naráz přestanou.”

str. 58:

“Kouření cigaret se stalo jedinou skutečně svobodnou součástí mé existence. Jedinou činností, ke které se bezvýhradně hlásím, za kterou si z celé své duše stojím. Mým jediným projektem.”

str. 109 – 110:

“Kromě toho už je příliš pozdě. Sexuální neúspěchy, které jsi, Rafaeli, od dětství poznal, frustrace, která tě provází od tvých třinácti let, to vše v tobě zanechá nesmazatelnou stopu…Navždy zůstaneš ochuzený o mladistvé lásky, které jsi nepoznal. Ta rána v tobě je už hluboká; a bude stále horší. Strašná a nemilosrdná hořkost ti zatopí srdce.”

Hornby

Blížil se rozchod, visel ve vzduchu, a nikdo nic neříkal. A důvod byl stejný, tedy že jsme došli nejdál, kam jsme mohli, a už nebylo kam pokračovat. Proto všechno končí, řekl bych, kapely, přátelství, manželství, všechno. Večírky, svatby, cokoli.”

Nick Hornby: Dlouhá cesta dolů

 

 

Mladí jsou dneska prostě takoví, nemám pravdu? Vidí příliš mnoho happyendů. Každý konec musí být šťastný, s úsměvem, slzou a zamáváním. Všichni musí dostat ponaučení, najít lásku, pochopit, kde udělali chybu, objevit radosti monogamie, otcovství, úcty k rodičům nebo života jako takového. Za mých časů se lidé na konci filmů stříleli, protože zjistili, že život je bezcenný, skličující, brutální a krátky.”

Nick Hornby: Dlouhá cesta dolů

Další Hulibrk

Žít bez četby je nebezpečné, musíte si vystačit se životem, a to může vést k riskování.”

Michel Houellebecq: Platforma

Aktuální citáty

“Lidé se mylně domnívají, že dříve či později se něco musí stát. To je hluboký omyl. Život může být docela dobře zároveň krátký i prázdný.”

Michel Houellebecq: Rozšíření bitevního pole

 

“…přirozeným duševním stavem fotbalového fandy je hořké, zhrzené zklamání, a to bez ohledu na skóre.”

Nick Hornby: Fotbalová horečka

 

A poslední, který se zejména hodí vzhledem k právě probíhající zimě:

“…To byli Horácové, duchové hor, a říkali, že když si nedáme zelenou,utrhne se lavina.”

Lou Fanánek Hagen: Tak to bylo, tak to je

Intro

Nikdy jsem netrpěl zvlášť přebujelou potřebou písemně publikovat svoje originální názory,  ani ohromovat svět příhodami o tom, co jsem měl včera k obědu nebo jakou konzistenci měla moje stolice a jaký to bude mít vliv na politickou situaci v Ruanda Burundi. Vyloučit, že se tady někdy neobjeví nějaký souvislejší odstaveček nemůžu, ostatně názory nemění jenom blbec (viz. klíčová slova becherovka a objímání stromů), nicméně tento blog vznikl z trošku jiných důvodů.

Za prvé, abych byl in.

Za druhé bych zde rád uchovával výpisky ze stále občasnější četby. Třeba se k něčemu jednou díky poznámkám vrátím, nebo najdu, co už jsem úspěšně zapomněl.  A nebo si konečně koupím televizi a na čtení se vykašlu. Možná.

Za třetí, mám bordel v odkazech na weby. Většinu věcí jsem schopen znovu dohledat, ale některé se hledají hůř a něco jsem podruhé nenašel vůbec.  Navíc pořád všechno hledat znova unavuje. 

No a za čtvrté sem možná dám občas nějakou fotku. Snad.

Takže sem nikdo nechoďte, moc souvislých vět už tady nenajdete.
Jo, a byla řídká.