Archive for Duben, 2011

Michel Houellebecq – Možnost ostrova

Duben 30, 2011

Některé věci zapomínáme, skutečně je zapomínáme; je mylné předpokládat, že se ve svatyni paměti uchovává vše některé události, a dokonce většina z nich, jsou vymazány, nezůstane po nich ani stopa, ve výsledku jako by nikdy ani nebyly.

str. 22

…totiž jak zdánlivě zcela ohraná podívaná na oceán tříštící se o písek člověka oslňovala a naplňovala.

str. 32

Strašně mě rozplakalo, když mi došlo, že právě schopnost neomezeného odevzdání rozkoši a extázi jsem já v sobě měl ze všeho nejraději, přičemž svou inteligencí, důvtipem a humorem jsem pouze pohrdal.

str. 53

Bral jsem věci tak, jak jsou: člověk je živočišný druh vivinutý z jiných živočišných druhů trýznivým a strastiplným evolučním procesem; zkládá se z hmoty rozdělené do orgánů, po smrti se orgány rozloží, přemění se v jednodušší molekuly; nezbude žádná stopa po činnosti mozku, po myšlení ani po čemkoli, co by mohlo být připodobnitelné jakémusi duchu anebo duši. Můj ateismus byl tak zásadní, tak radikální, že jsem dokonce nikdy nedokázal tyhle věci brát vážně.

str. 185

…ksicht jsem měl ustaraný, strohý, poznamenaný životními zkušenostmi, zodpovědností, zármutky; rozhodně jsem nevypadal jako někdo, kdo by se mohl bavit; byl jsem odepsaný.

str. 225

…rodíme se v podstatě už sami, žijeme sami a umíráme sami.

str. 297 (kdo?)