VALIS

Duben 25, 2010

„…vcházím do obývacího pokoje a jsem v šoku z toho, jak náhražkový život vedu. Hifi věž (to je náhražka), televize (rozhodně náhražka), knížky, zážitky z druhé ruky, přinejmenším v porovnání s jízdou po úzké, prašné cestě kolem jezera, pod větvemi stromů…“

Philip K. Dick:VALIS, str. 116

Jinak zatím nejméně čtivá Dickova kniha – jeho hlavně teologické úvahy naroubované na jakýs takýs děj s hlavním schizofrenním hrdinou jménem Horselover Fat, autorovým alter egem.  Nicméně, jako téměř vždy, opět pátrá po definici reality, stejně tak jako po jejím původu.

Reklamy

Californication

Říjen 31, 2009

„The talking and the fucking go hand in hand, Hank.“

Californication s01e08

Ve znamení kříže a draka

Květen 25, 2009

Znovu, tentokrát v Locus – to nejlepší z fantasy a science fiction

str. 150:

„Smyslem života je žít, vzdorovat smrti, možná i odporovat entropii.“

str. 151:

„Vidíme vesmír takový, jaký je, otče Damiene, každá holá pravda je však krutá. Právě my, kteří věříme v život a ceníme si ho nade vše, víme, že jakmile zemřeme, nebude nic, jenom věčná prázdnota, temnota, neexistence. Lidskému žití chybí záměr, je bez poezie, beze smyslu…Vesmír je odsouzen k zániku, je pomíjivý, bezcitný.“

George R. R. Martin: Ve znamení kříže a draka
Locus – to nejlepší z fantasy a science fiction

Výňatky z Rozšíření bitevního pole

Březen 28, 2009

Náhodně nalezeny ve skříni. Zapsáno pravděpodobně během druhého čtení, někdy v roce 2008.

str. 12-13:

„Popravdě řečeno vás však nic nemůže zachránit před stále častějšími chvílemi, kdy vás pocity naprosté samoty, univerzální prázdnoty a tušení bolestného a definitivního krachu vaší existence vrhají do stavu skutečného utrpení.
A přitom se vám stále nechce umřít.“

str. 49:

„Žil jsem tak málo, že mám tendenci si myslet, že nikdy nezemřu; zdá se být neuvěřitelné, že lidský život obsahuje tak málo; a přesto doufáme, že se dříve či později něco stane. Hluboký omyl. Život může být klidně zároveň prázdný a krátký. Dny líně plynou, aniž za sebou zanechají stopu či vzpomínku; až jednou naráz přestanou.“

str. 58:

„Kouření cigaret se stalo jedinou skutečně svobodnou součástí mé existence. Jedinou činností, ke které se bezvýhradně hlásím, za kterou si z celé své duše stojím. Mým jediným projektem.“

str. 109 – 110:

„Kromě toho už je příliš pozdě. Sexuální neúspěchy, které jsi, Rafaeli, od dětství poznal, frustrace, která tě provází od tvých třinácti let, to vše v tobě zanechá nesmazatelnou stopu…Navždy zůstaneš ochuzený o mladistvé lásky, které jsi nepoznal. Ta rána v tobě je už hluboká; a bude stále horší. Strašná a nemilosrdná hořkost ti zatopí srdce.“

Hornby

Březen 14, 2009

Blížil se rozchod, visel ve vzduchu, a nikdo nic neříkal. A důvod byl stejný, tedy že jsme došli nejdál, kam jsme mohli, a už nebylo kam pokračovat. Proto všechno končí, řekl bych, kapely, přátelství, manželství, všechno. Večírky, svatby, cokoli.“

Nick Hornby: Dlouhá cesta dolů

 

 

Mladí jsou dneska prostě takoví, nemám pravdu? Vidí příliš mnoho happyendů. Každý konec musí být šťastný, s úsměvem, slzou a zamáváním. Všichni musí dostat ponaučení, najít lásku, pochopit, kde udělali chybu, objevit radosti monogamie, otcovství, úcty k rodičům nebo života jako takového. Za mých časů se lidé na konci filmů stříleli, protože zjistili, že život je bezcenný, skličující, brutální a krátky.“

Nick Hornby: Dlouhá cesta dolů

Další Hulibrk

Leden 31, 2009

Žít bez četby je nebezpečné, musíte si vystačit se životem, a to může vést k riskování.“

Michel Houellebecq: Platforma

Aktuální citáty

Leden 9, 2008

„Lidé se mylně domnívají, že dříve či později se něco musí stát. To je hluboký omyl. Život může být docela dobře zároveň krátký i prázdný.“

Michel Houellebecq: Rozšíření bitevního pole

 

„…přirozeným duševním stavem fotbalového fandy je hořké, zhrzené zklamání, a to bez ohledu na skóre.“

Nick Hornby: Fotbalová horečka

 

A poslední, který se zejména hodí vzhledem k právě probíhající zimě:

„…To byli Horácové, duchové hor, a říkali, že když si nedáme zelenou,utrhne se lavina.“

Lou Fanánek Hagen: Tak to bylo, tak to je

Intro

Leden 9, 2008

Nikdy jsem netrpěl zvlášť přebujelou potřebou písemně publikovat svoje originální názory,  ani ohromovat svět příhodami o tom, co jsem měl včera k obědu nebo jakou konzistenci měla moje stolice a jaký to bude mít vliv na politickou situaci v Ruanda Burundi. Vyloučit, že se tady někdy neobjeví nějaký souvislejší odstaveček nemůžu, ostatně názory nemění jenom blbec (viz. klíčová slova becherovka a objímání stromů), nicméně tento blog vznikl z trošku jiných důvodů.

Za prvé, abych byl in.

Za druhé bych zde rád uchovával výpisky ze stále občasnější četby. Třeba se k něčemu jednou díky poznámkám vrátím, nebo najdu, co už jsem úspěšně zapomněl.  A nebo si konečně koupím televizi a na čtení se vykašlu. Možná.

Za třetí, mám bordel v odkazech na weby. Většinu věcí jsem schopen znovu dohledat, ale některé se hledají hůř a něco jsem podruhé nenašel vůbec.  Navíc pořád všechno hledat znova unavuje. 

No a za čtvrté sem možná dám občas nějakou fotku. Snad.

Takže sem nikdo nechoďte, moc souvislých vět už tady nenajdete.
Jo, a byla řídká.